Lásku? Ne, díky- mám ruku..

4. dubna 2013 v 16:11 | Wistful girl°° |  Vymýšlím si...
K čemu je vlastně láska?.. Proč se většina lidí snaží mít vztah? Je to strach ze samoty, pocit nebýt celej, pocit někomu patřit, touha být někým objímán, nebo sakra proč?..
Většina vztahů je ideální tak první 2 roky. Kluk VÁm nosí růže, kupuje všechno na co narazí, píše Vám každých 5 minut a chce vědět jak se máte a co děláte... A potom?.. Přijde práce, starosti, hádky, nespokojenost. Už se nezajímá o to, co Vás trápí, co chcete nebo nechcete.. Debata o pocitech?.. Co to je?.. Často se ptám co má člověk v takové situaci dělat. Má nadávat, brečet, lovit v hlavě jiné myšlenky, nebo si má snad zvyknout?.. Dle několik studií je zřejmé, že člověk si časem zvykne na všechno.. Ať už na nižší finanční příjem, na nesnesitelného člověka, na jiný životní styl, či cokoliv jiného... Samozřejmě, že na pozitivní věci si člověk zvyká snázeji než na ty negativní..Můj názor je, že máme ale ještě jednu možnost.. Vystačit si se svou vlastní rukou...
Myslím si, že LÁSKA JE JAKO ONANIE... Určitý čas se snažíte,abyste docílili nějakého pocitu, a když přijde, je po všem.... Myslím tím, že se celý vztah snažíte něco vybudovat a když máte pocit, že Vás vztah je ideální a dokonalý, chlap to rozbije...
Jediné, co po těch 2 letech ve vztahu většinou ještě jakš takš funguje je sex a když nad tím tak přemýšlím, co vlastně je pro nás holky ve vztahu nejdůležitější?.. Aby nám kluk naslouchal, vnímal naše pocity, staral se o nás a dával nám najevo, že nás má rád.. A když ani jedno už nefunguje?.. Má vztah cenu jen proto, že máte jednou za čas sex?...
Vysvětlení toho: "vystačit si se svou vlastní rukou" je, že není nic snažšího než se na všechno VYSRAT, chválit se sama, kupovat si dárky taky sama a sex si vynahrazovat rukou, protože když nemáte štěstí na prince z pohádky, tohle Vás na rozdíl od chlapa nebude stát žádné starosti...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 doDina doDina | Web | 5. dubna 2013 v 23:27 | Reagovat

Ahoj, děkuju za pochvalu :) Ale červenat se nebudu, spíš smát, protože tohle je brilantní závěr. Sama nevím, proč o pocitech dokážu psát, teď už i mluvit, ale nedokážu se z nich nějak sama vyléčit. A tím víc, je tvoje pointa dokonalá :D

2 AnnetkQa AnnetkQa | Web | 6. dubna 2013 v 13:06 | Reagovat

to sem nejak nepochopila tenhle clanek....

3 Jane xD Jane xD | Web | 7. dubna 2013 v 21:30 | Reagovat

Zajímavý článek :)

4 wistful-girl wistful-girl | 8. dubna 2013 v 10:50 | Reagovat

[1]: Moc děkuju :-D :-) ....

5 wistful-girl wistful-girl | 8. dubna 2013 v 10:51 | Reagovat

[2]: Z Tvého blogu je zřejmé, že TI je 12 roku.. Nemůžeš teda ani chtít, aby si tento článek pochopila.. :-) ... Mně je 20, takže se ty články od toho i odvíjí.. Snad pochopíš nějaké jiné... Díky za návštěvu :-)

6 bludickka bludickka | E-mail | Web | 8. dubna 2013 v 13:04 | Reagovat

Vlastně jsem většinu svýho aktivního života šla ze vztahu do vztahu. Byla jsem sama jen půl roku a to jsem i sama bydlela. Líbilo se mi, i když jsem se pořád cítila osaměle. Ale jako bych byla víc sama sebou a víc jsem si života užívala (až moc). A moje rozchody se taky týkají dvouletého období. Jako kdybych si pak najednou uvědomila, že tohle není to ono, co bych chtěla napořád. A že cítím nějaký prázdno..

7 wistful-girl wistful-girl | Web | 8. dubna 2013 v 13:08 | Reagovat

[6]: Většinou nám život dává život mnohem víc času než my sami chceme, abychom si uvědomili, co je pro nás vlastně to správné.... :-( Já doted nevím, co vlastně od života chci.. JAk si na tom teď?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama